Úly Optimal

Úl Optimal je nástavkový úl čtvercového půdorysu, který podporuje moderní způsob chovu a ošetřování včelstev. Jeho základní částí je Varroa dno s vysokým podmetem a se spodním uzavíratelným větráním. Můžete si zvolit nízké nebo vysoké nástavky, případně použít rámečky vysoké 35 cm do dvou nízkých nástavků. Nástavky jsou navrženy pro 11 ks rámků se středovou roztečí 37 mm. Mezi stěnou nástavku a rámečkem je velmi praktická manipulační mezera. Konstrukce úlu Optimal je velmi promyšlená a zajišťuje, že nic nepřečnívá, což oceníte při uložení úlů na podstavcích nebo při kočování. Investujte do úlu Optimal a zažijte radost z chovu silných a zdravých včelstev.

Něco z historie Optimalu: V letech 1980 a 1981 členové Kroužku nízkonástavkového včelaření při ZO ČSV Brno-město shrnuli své představy o ideálním úlu do návrhu, který byl publikován v časopise Včelařství (č. 5 a 6/1981). Specifikace úlu Optimal: Vnější půdorys: 485 × 485 mm, vnitřní půdorys: 435 × 435 mm, Síla stěny: 25 mm, Počet rámků: 11 ks, délka rámku: 420 mm. Rozteč mezistěn: 38 mm. Navrhovány byly tři výšky rámků (170, 275, 300 mm), ale většina včelařů si pro své výhody zvolila nízké nástavky (170 mm). Cílem bylo sjednocení úlových systémů v Československu a střední Evropě na rámcích délky 420 mm.

Úl Optimal 42 x se pyšní čtvercovým půdorysem, který pojme 11 rámků. Přestože je nástavek čtvercového tvaru, včelaření v Optimalu probíhá pouze na studenou stavbu. Charakteristickým rysem tohoto úlu je středová rozteč rámků o šířce 38 mm, což je o 3 mm více než u jiných úlových systému. Optimal úlové sestavy jsou obvykle vyráběny jako nezateplené a bezfalcové, se stěnou o tloušťce 2,5 cm. Rámky ve výšce 27,5 cm a 17 cm umožňují kombinované včelaření – vyšší nástavek slouží jako plodiště a nižší nástavky jako medníky. V originálním Optimal úlu se používají Hoffmanovy rámky. Často se také setkáte s tzv. vnitřním víkem, které obsahuje kruhový otvor pro krmení nebo vizuální kontrolu včelstev. Tento druh úlu je populárnější na Slovensku, kde se dané rozměry označují jako B (42 x 27,5) nebo 1/2 B (42 x 17) a někdy i jako Tatran.

Nástavkové úly vznikly kdysi z prázdných beden od whisky. Osadníkům Ameriky tyto bedýnky nabídly jednoduchou a levnou možnost chovat včely. Později pan Langstroth tyto bedny upravil a dal jim řád. Tak vznikly nové možnosti postupů při ošetřování včelstev. Dnes již není tak důležitá úlová otázka - významnější je způsob (metodika) ošetřování. Hledá se jednoduchost, lehkost, variabilita. Nástavkové úly - bez rozdílu rozměrů a provedení - jednoduché postupy ošetřování včelstev výrazně podporují.

Významné konstrukční prvky optimalu

Úlová soustava Optimal má několik konstrukčních vylepšení, jež vychází z poznání biologie života včel a vyhovují i chovateli, čímž překonává jiné nástavkové úlové typy včetně světově nejrozšířenějšího úlu Langstroth. Je přitom dobrým kompromisem mezi potřebami včel a požadavky včelaře na úl.

1. Větší šířka rámku (s mezerníky), neboli rozteč středů mezistěn

Oproti jiným úlům činí 38 mm, což přináší výhody:
- kompenzuje silnější mezistěnu z výroby proti přírodní mezistěně vytvořené včelami volnou stavbou díla
- snižuje množství buněk nevyužitých pro plodování v případě prohnutí mezistěny
- buňky jsou v průměru hlubší, což vytváří větší meziplástové uličky a působí tak protirojově, buňky mohou být pro plodování vícekrát zakladeny bez zmenšení prostoru pro vyvíjející se dělnice - viz informace o velikosti buněk ve starých plástech
- do plástu s hlubšími buňkami se vejde více medu
- plásty s hlubšími buňkami jsou pevnější

Větší rozteč plástů než v našich úlech obvyklých 35 mm je při volné stavbě díla včelami běžná, a to tím spíše, čím silnější je včelstvo, které buduje dílo. Dokládají to měření volně stavěných plástů v nadměrně prostorných boxech, autorů Taber a Owens z r. 1970 - viz výtah z jejich práce (tab. III. a IV.).

2. Spojitost díla přes více nástavků

Mezi patry rámků v nástavcích (od dolní loučky po horní loučku v nástavku níže) je minimalizována mezera na 8-10 mm. Rámek má 14 mm úzkou spodní loučku (viz následující dvě fotografie), proto k ní včely plást obvykle přistaví a částečně nebo úplně nastaví buňky i přes ni. Horní loučka postačuje silná jen 10 mm. Díky těmto třem konstrukčním prvkům včelstvo snadno zvládá horizontální mezeru mezi vrstvami rámků a dílo považuje za téměř spojité.

3. Čtvercové plodiště

Čtvercový půdorys úlu má několik výhod z hlediska technického i z hlediska biologie včely hlavně pro plodištní část úlu.
Včely jsou velmi přizpůsobivé, dovedou žít v prostorách o nejrůznějších tvarech. Nicméně je pro ně výhodné, pokud mohou vytvořit hnízdo v půdorysu o tvaru kruhu. Tomu nejlépe odpovídá kruhová svisle orientovaná dutina, pro rozběrné dílo (s rámky) potom čtvercový tvar nástavku (v půdorysu). Na základě mnohých zkušeností a výpočtů byl pro nástavek Optimalu zvolen čtverec pro 11 rámků 420×170 mm, s vnitřním rozměrem 435×435 mm. Při síle stěny nástavku 25 mm je potom jeho vnější rozměr 485×485 mm. Výhoda popsaného řešení pro včelstvo je zřejmá z následujících schemat.

To, že včelstvo udržuje kruhový tvar hnízda, pokud mu to situace umožňuje (velikost a tvar prostoru úlu), dokládají dvě následující fotografie z prosince 2004, zachycující zimní chomáč včel v horním nástavku Optimalu po odložení střechy pod průhlednou fólií při venkovní teplotě -2°C.

4. Prostornost úlu

Velikost - rozměry vnitřního prostoru úlu je rovněž významná. Včely se jí dovedou přizpůsobit. Malý úl brzdí růst včelstva, čímž se může stát, že nejsou využity jeho schopnosti v příznivých podmínkách, resp. napomáhá rojivosti. Jde o vertikální i horizontální rozměr úlového prostoru. Vertikální rozměr se dá v nástavkovém úlu měnit snadno přidáním celého nástavku. Horizontální velikost ale musí být "akorát" a pevně stanovená, protože od ní se odvozují rozměry dalších úlových částí (dna, krmítka, střechy), mezistěn, medometu, pomůcek a jiného vybavení provozu. Proto určení půdorysového tvaru nástavku je důležité i z technického hlediska.

5. Stěna úlu - nástavku

Byla zvolena jednoduchá, ze dřeva o síle 25 mm. Vzhledem k poměrně velkému půdorysovému rozměru nástavku je význam izolace úlových stěn u Optimalu malý. Navíc se předpokládá chov silných včelstev v tomto úlu, pro něž je význam izolace úlové stěny mnohem menší než pro slabší včelstva v malých úlech. V kombinaci s očkem v nástavku je jednoduchá stěna výhodná, protože umožňuje včelám rychle reagovat na proslunění. Tyto předpoklady praxe uplynulých 25 let provozu Optimalů v zásadě potvrdila.

Pokud jde o význam úlové stěny pro včelstvo v zimě, jde o otázku již dávno objasněnou - viz překlad článku Prof. Corkinse z r. 1932: včelstvo prostor úlu v zimě nevyhřívá, dokonce lépe zimuje v chladnější zimě nebo fázích zimního období.

Dostatečně silná včelstva zvládají také jarní rozvoj v jednostěnných úlech a nemusí se to nepříznivě projevit ani v jejich výkonnosti (produkci medu), jak mj. dokládají naše víceletá porovnávání silně uteplených a neuteplených Optimalů.

Vznik úlové soustavy Optimal

Včelaři z Brna a okolí patřili vždy k pokrokovým. Scházeli se na besedách, vyměňovali si zkušenosti s různými způsoby včelaření, pomůckami a technikou, s kočováním, apod. Mnozí usilovali o to, aby pro ně včelaření byl nejen sympatický koníček, ale aby byl zároveň i ekonomicky zajímavý. Těm bylo zřejmé, že takovým požadavkům vyhovuje jedině moderní nástavkový úl a odpovídající metody chovu včel v něm. Jenže - takový u nás nebyl. Nejrozšířenější úl Tachovský měl řadu nedostatků, jiné byly příliž těžké. Zároveň převážná většina včelařů si nedovedla představit jiné než řádně uteplené úly pro svoje včelstva.

Na Slovensku v 60. a 70. letech min. století včelařil v nízkonástavkovém úlu s rámky 42×17 cm p. Valent a publikoval v časopisu Včelár několik článků o svém způsobu včelaření v tomto úlu s 10 rámky v nástavku, jenž nazýval "Éčko". V r. 1976 přišel s myšlenkou nízkonástavkových úlů s jednoduchou stěnou Jindřich Boháč. Jím používaný úl měl 10 rámků 39×17 cm. Jak se postupně ukázalo, nebyl dostatečně prostorný pro silná včelstva a měl několik konstrukčních nedostatků.

V letech 1979-1981 z diskusí kolem problematiky nástavkových úlů v Brně vykrystalizoval požadavek navrhnout konstrukci nástavkového úlu, který by navazoval na vývoj úlových soustav nejen v Československu, ale mohl by se perspektivně stát i jednotícím úlovým typem ve střední Evropě. Tak vznikla nejdříve malá skupinka včelařů vedená Dr. Ptáčkem - Kroužek nízkonástavkového včelaření. Poměrně v krátké době po řadě pracovních schůzek vykrystalizoval návrh moderní úlové soustavy. Jejím základem byl nástavek o čtvercovém půdorysu s jednoduchou dřevěnou stěnou o síle 25 mm, zpočátku nízký na 11 rámků 42×17 cm o průměrné šířce 38 mm. To byl nový konstrukční detail (rámky se do té doby vyráběly o šířce 35 mm), umožňující vytvořit čtverec při 11 rámcích v nástavku a při dostatečné rezervě manipulační uličky u stěn nástavku. K němu přibyl vysoký nástavek na slovenské rámky B, tj. 42×27,5 cm a nástavek na rámky 42×30 cm a ponechala se možnost při zachování rozměrů půdorysu zvolit i jiné výšky nástavků (rámků). K nástavkům byly dopracovány i návrhy konstrukce úlového dna, strůpku, krmítka a víka s tím, že mohou být různého provedení, že je možno kdykoliv je vylepšit.

Návrh úlové soustavy Optimal byl zveřejněn v 5. a 6. čísle časopisu Včelařství r. 1981 (zde je návrh). Zájemců o novou úlovou stavebnici a metody chovu včel v ní přibývalo. Kroužek se rozrůstal a začal vydávat vlastní zpravodaj. Jeho působnost se rozšířila na celé tehdejší Československo. Členem kroužku se mohl stát každý včelař - zájemce o moderní metody včelaření v nástavkových úlech, bez ohledu na to, v jakých úlech včelařil.

Údaje o činnosti kroužku nízkonástavkového včelaření v Brně

Kroužek byl založen v Brně při ZO ČSV Brno-město v listopadu 1980. Předsedou kroužku byl RNDr. Vladimír Ptáček. Zpočátku měl kroužek 10 členů z řad brněnských včelařů, po 7 měsících činnosti více než 80 členů z celého Československa. Koncem r. 1981 potom měl kroužek 94 členů, v prosinci 1983 to bylo 153 členů a v březnu 1985 pak 217 členů.

Kroužek sdružoval zájemce o chov včel v nízkonástavkových úlech. Smyslem kroužku bylo poskytnou zájemcům dostupné informace z literatury, od jiných včelařů i mezi sebou navzájem o metodách chovu produktivních včelstev v nástavkových, zvl. nízkonástavkových úlech a také vytvořit návrh úlu majícího šanci postupně sjednotit různé nástavkové úly na jednom úlovém systému v Československu a příp. i ve střední Evropě. Návrh takového úlového systému byl vypracován od podzimu 1980 do jara 1981 pod názvem Optimal. Kromě nízkých nástavků obsahoval i nástavky na vysoké rámky (42×27,5 a 42×30 cm). Návrh úlové soustavy Optimal byl předložen včelařské veřejnosti ve Včelařství č. 5 a 6/1981 (zde je návrh).

Předchůdce úlu Optimal měl v několika exemplářích v provozu několik let Dr. Ptáček ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu pícninářském v Troubsku u Brna. Ten se od návrhu Optimalu z r. 1981 lišil jen v několika detailech. V říjnu 1981 se konal v Brně v sále hotelu Slovan celostátní racionalizační aktiv, kde byl Optimal již vystavován. Rovněž na výstavě konané u příležitosti oslav 130. výročí organizovaného včelařství na Moravě v říjnu 1984 v prostorách Stadionu byl tento úlový systém prezentován. O soustavu Optimal byl při všech příležitostech značný zájem a mnozí včelaři do Optimalů postupně převedli svoje včelstva.

Kroužek vydával vlastní zpravodaje, jež byly rozesílány všem přihlášeným členům po celé republice. První zpravodaj vyšel v červnu 1981. Zpravodaj vycházel nepravidelně, 2 až 3 krát ročně. Byly v něm otiskovány kromě organizačních informací návody na osazení nízkonástavkových úlů a na včelaření v nich, překlady důležitých zahraničních článků o chovu produktivních včelstev a o včelaření v nástavkových úlech a přehledy doporučené literatury pro samostudium, zkušenosti některých členů kroužku, odpovědi na dotazy, různé praktické rady, aj. V 6., 7. a 8. zpravodaji byla otištěna kompletní dokumentace úlu Optimal pro tři výšky nástavku. Poslední, jedenáctý, zpravodaj vyšel v březnu 1985.

V době mimo sezóny se konaly v kavárně Muzeum každý měsíc od října do března besedy členů kroužku o nástavkovém včelaření. Rovněž se uskutečnilo několik setkání na včelnicích s nízkonástavkovými úly a besedou, z nich první bylo v Troubsku 11. dubna 1981 za účasti 19 členů kroužku (viz informace ve Včelařství č.6/1981, str. 164). I když od března 1985 zpravodaj už nevycházel kvůli početnému členstvu a náročnosti na jeho vydávání, tisk a rozesílání, besedy kroužku se v mimosezonním období v Brně nadále konaly až do dubna 1989 s účastí nejen jeho brněnských členů.

Koncem roku 1982 byla vyhodnocena anketa mezi členy kroužku mapující stav jejich včelaření po první celé sezóně od zveřejnění návrhu soustavy Optimal. Dotazníky poslala 1/3 členů s těmito výsledky:

Mezi členy bylo 69 úlů Optimal, 47 úlů s rámky 39×17 cm, 87 nízkonástavkových úlů s rámky jiných rozměrů, celkem 203 nízkonástavkových úlů. Zkušenosti s nízkonástavkovými úly uváděli členové kroužku většinou jako dobré, špatné byly obvykle v případě, že se jim ještě nepodařilo vybudovat v nich dostatečně silná včelstva.