Úly 39x24
Rámkovou míru 39 x 24 cm, známou také jako Adamcova míra, zavedl František Adamec na sjezdu českoslovanských včelařů v Brně v roce 1904. Tato míra našla uplatnění v široké škále různých typů úlů, jako jsou Tachovský úl, Budečák, úl K39 a Moravský univerzál. Přestože se zdá, že dnešní úly by mohly míru 39 cm považovat za krátkou, její rozšíření je stále natolik velké, že zůstane mezi včelaři ještě minimálně desítky let. Pohled do historie, například do archívů sto let staré Včely moravské, odhaluje, jak těžce tato „standardní“ česká rámková míra vznikala. I když dnes možná těžko chápeme důvody jejího vzniku, její význam a obliba ve včelařství jsou stále aktuální. Vyzkoušejte celodřevěné úly a přesvědčte se sami o jejich výhodách a kvalitním přírodním provedení.
Včelí úly 39x24: Celodřevěné, tenkostěnné a neuteplené provedení
Úvod do problematiky včelích úlů
Včelařství je starodávné řemeslo, které se vyvíjí spolu s potřebami a znalostmi včelařů. Mezi klíčové aspekty tohoto oboru patří volba úlu a správná rámková míra, které mohou zásadně ovlivnit úspěch včelího chovu. Mezi významné inovace patří i včelí úly s rámkovou mírou 39 x 24 cm, známé jako Adamcova míra, jejíž vývoj a dopady na včelaření u nás s námi kráčejí již více než jedno století.
Výběr správného typu včelího úlu je pro včelaře klíčovou otázkou, která ovlivňuje jak každodenní péči o včely, tak výslednou produkci medu. Tématika úlů se řadí mezi nejdiskutovanější otázky včelařské praxe, přičemž se objevují různé názory a zkušenosti. Tento článek se zaměřuje na typ úlu známý jako celodřevěný, tenkostěnný a neuteplený s rámkovou mírou 39x24 cm, který má své unikátní výhody i specifika.
Výhody a specifika úlu s mírou 39x24 cm
Rámková míra 39x24 cm je v České republice nejrozšířenější a velmi populární díky své univerzálnosti. Tento standard přijímaný mezi včelaři nabízí různé varianty včelaření, které mohou být přizpůsobeny individuálním potřebám a preferencím. Nástavkové úly tohoto formátu umožňují efektivní manipulaci s plásty, přičemž jejich hmotnost je v přijatelných mezích i při plném obsazení medem.
Celodřevěná konstrukce úlu přináší výhody z hlediska snadné údržby, desinfekce a jednoduchosti výroby, a to i svépomocí. Tenkostěnný design (obvykle 25 mm tloušťka) nabízí včelí rodině přirozené prostředí s dostatečnou ventilací.
Historický kontext úlů
Původní včelí úly byly tvořeny různými přírodními materiály, například dřevem nebo slámou. S rozvojem technologie byla vyvinuta řada různých typů úlů, od slaměných košnic až po moderní nástavkové systémy. U zrodu moderního nástavkového úlu stál L.L. Langstroth v polovině 18. století, jehož inovace výrazně ovlivnily včelařství po celém světě. V Českých zemích byla ustanovena jednotná rámková míra 39x24 cm, což výrazně usnadnilo standardizaci a rozvoj včelařství.
Moderní výhody a aplikace
Celodřevěné úly s rámkovou mírou 39x24 cm nabízejí praktickou flexibilitu, kterou ocení jak začínající, tak zkušení včelaři. Jejich jednoduchá konstrukce umožňuje snadnou manipulaci a včelám poskytuje optimální prostředí, které je méně náchylné k přehřívání či chladnutí.
S příchodem kraňských včel do Čech se začaly používat nízko-nástavkové úly, které podporují rychlý rozvoj včelí populace. Tento úlový systém se ukázal být velice efektivní, a to i přes počáteční skepticismus některých včelařů vůči novým metodám.
Celodřevěné, tenkostěnné a neuteplené úly s rámkovou mírou 39x24 cm představují vynikající volbu pro moderní včelaření. S výhodou je lze užívat v různých podmínkách a situacích, přičemž si zachovávají svou jednoduchost, praktičnost a efektivitu. Tento typ úlu dokazuje, že i tradiční postupy a míry si dokážou udržet své místo v moderním světě včelařství. Bez ohledu na vybraný typ úlu je důležité mít na paměti, že úspěšné včelaření vyžaduje nejen kvalitní vybavení, ale především péči a pochopení potřeb včel.
Historie Adamcovy rámkové míry
Příběh rámkové míry 39 x 24 cm začíná snahami o reformy v úlové politice v 19. století. Přední čeští včelaři, jako Janiš, Wunder a později i František Adamec, hledali vhodná řešení pro optimální chov včel. Po několika pokusech a reformách, které přicházely a odcházely, dospěl včelařský svět koncem 19. století k potřebě jednotného rámku. Významnou změnu představovalo konání 21. sjezdu včelařů v Brně v roce 1904, kde byl rámek 39 x 24 cm oficiálně přijat jako tzv. spolková míra.
Adamec na tomto sjezdu představil výhody nízkoširokého rámku, zejména možnosti snadného přechodu z tehdejších standardních rámkových rozměrů. Podporoval přizpůsobování úlové konstrukce zahraničním zkušenostem, včetně amerických tzv. Amerikánů. Přesto se včelaři v Čechách rozhodli v této době zůstat u zadově přístupného úlu, který se díky nové míře stal známým pod názvem Budečák.
Výhody a nevýhody Adamcovy míry
Rámková míra 39 x 24 cm přinášela mnoho výhod, zejména s ohledem na tehdejší české a moravské včelařské podmínky. Její rozměry umožnily rychlý a efektivní přechod na nový úlový standard, což bylo klíčové v období úbytku včelstev. Adamcův rámek se ukázal jako zlatý střed mezi různorodými variantami, které byly v té době dostupné.
Ve druhé polovině 20. století, byly provedeny i kritické revize této míry. Někteří odborníci upozorňovali na biologické limity rámku jeméně na plochu plástů, která byla relativně malá, což mohlo ovlivňovat tepelnou regulaci včelstva a jeho produktivitu. Přesto však rámková míra 39 x 24 cm přetrvala a adaptovala se na nové výzvy moderního včelaření.
Současnost a budoucnost Adamcovy míry
Dnes, více než století po svém vzniku, zůstává Adamcova míra významnou součástí českého včelaření. I když existují různé novinky a inovace, jako jsou různé materiály a technologie výroby úlů, Adamcova míra se stala českým Langstrothem – s délkou 39 cm, kde výška rámku se může lišit a přizpůsobit různorodým potřebám včelařů. Využívá se zvláště s moderními neuteplenými, tenkostěnnými celodřevěnými úly. Tyto úly se těší oblibě pro svou jednoduchou konstrukci, která umožňuje snadnou manipulaci a dostatečný přístup ke včelímu plodu.
Adamcova míra tak nevykročila jen s historií, ale díky flexibilitě a adaptaci kráčí i s moderními trendy včelařského světa. Při pohledu do budoucna je jasné, že včelaři budou i nadále přepisovat její příběh, vnášet nové myšlenky a nacházet způsoby, jak tuto tradiční míru ještě lépe integrovat do udržitelných a produktivních včelařských praktik.