Úly 39x24

Včelí úly 39x24: Celodřevěné, tenkostěnné a neuteplené provedení

Úvod do problematiky včelích úlů

Včelařství je starodávné řemeslo, které se vyvíjí spolu s potřebami a znalostmi včelařů. Mezi klíčové aspekty tohoto oboru patří volba úlu a správná rámková míra, které mohou zásadně ovlivnit úspěch včelího chovu. Mezi významné inovace patří i včelí úly s rámkovou mírou 39 x 24 cm, známé jako Adamcova míra, jejíž vývoj a dopady na včelaření u nás s námi kráčejí již více než jedno století.

Výběr správného typu včelího úlu je pro včelaře klíčovou otázkou, která ovlivňuje jak každodenní péči o včely, tak výslednou produkci medu. Tématika úlů se řadí mezi nejdiskutovanější otázky včelařské praxe, přičemž se objevují různé názory a zkušenosti. Tento článek se zaměřuje na typ úlu známý jako celodřevěný, tenkostěnný a neuteplený s rámkovou mírou 39x24 cm, který má své unikátní výhody i specifika.

Výhody a specifika úlu s mírou 39x24 cm

Rámková míra 39x24 cm je v České republice nejrozšířenější a velmi populární díky své univerzálnosti. Tento standard přijímaný mezi včelaři nabízí různé varianty včelaření, které mohou být přizpůsobeny individuálním potřebám a preferencím. Nástavkové úly tohoto formátu umožňují efektivní manipulaci s plásty, přičemž jejich hmotnost je v přijatelných mezích i při plném obsazení medem.

Celodřevěná konstrukce úlu přináší výhody z hlediska snadné údržby, desinfekce a jednoduchosti výroby, a to i svépomocí. Tenkostěnný design (obvykle 25 mm tloušťka) nabízí včelí rodině přirozené prostředí s dostatečnou ventilací.

Historický kontext úlů

Původní včelí úly byly tvořeny různými přírodními materiály, například dřevem nebo slámou. S rozvojem technologie byla vyvinuta řada různých typů úlů, od slaměných košnic až po moderní nástavkové systémy. U zrodu moderního nástavkového úlu stál L.L. Langstroth v polovině 18. století, jehož inovace výrazně ovlivnily včelařství po celém světě. V Českých zemích byla ustanovena jednotná rámková míra 39x24 cm, což výrazně usnadnilo standardizaci a rozvoj včelařství.

Moderní výhody a aplikace

Celodřevěné úly s rámkovou mírou 39x24 cm nabízejí praktickou flexibilitu, kterou ocení jak začínající, tak zkušení včelaři. Jejich jednoduchá konstrukce umožňuje snadnou manipulaci a včelám poskytuje optimální prostředí, které je méně náchylné k přehřívání či chladnutí.

S příchodem kraňských včel do Čech se začaly používat nízko-nástavkové úly, které podporují rychlý rozvoj včelí populace. Tento úlový systém se ukázal být velice efektivní, a to i přes počáteční skepticismus některých včelařů vůči novým metodám.

Celodřevěné, tenkostěnné a neuteplené úly s rámkovou mírou 39x24 cm představují vynikající volbu pro moderní včelaření. S výhodou je lze užívat v různých podmínkách a situacích, přičemž si zachovávají svou jednoduchost, praktičnost a efektivitu. Tento typ úlu dokazuje, že i tradiční postupy a míry si dokážou udržet své místo v moderním světě včelařství. Bez ohledu na vybraný typ úlu je důležité mít na paměti, že úspěšné včelaření vyžaduje nejen kvalitní vybavení, ale především péči a pochopení potřeb včel.

Historie Adamcovy rámkové míry

Příběh rámkové míry 39 x 24 cm začíná snahami o reformy v úlové politice v 19. století. Přední čeští včelaři, jako Janiš, Wunder a později i František Adamec, hledali vhodná řešení pro optimální chov včel. Po několika pokusech a reformách, které přicházely a odcházely, dospěl včelařský svět koncem 19. století k potřebě jednotného rámku. Významnou změnu představovalo konání 21. sjezdu včelařů v Brně v roce 1904, kde byl rámek 39 x 24 cm oficiálně přijat jako tzv. spolková míra.

Adamec na tomto sjezdu představil výhody nízkoširokého rámku, zejména možnosti snadného přechodu z tehdejších standardních rámkových rozměrů. Podporoval přizpůsobování úlové konstrukce zahraničním zkušenostem, včetně amerických tzv. Amerikánů. Přesto se včelaři v Čechách rozhodli v této době zůstat u zadově přístupného úlu, který se díky nové míře stal známým pod názvem Budečák.

Výhody a nevýhody Adamcovy míry

Rámková míra 39 x 24 cm přinášela mnoho výhod, zejména s ohledem na tehdejší české a moravské včelařské podmínky. Její rozměry umožnily rychlý a efektivní přechod na nový úlový standard, což bylo klíčové v období úbytku včelstev. Adamcův rámek se ukázal jako zlatý střed mezi různorodými variantami, které byly v té době dostupné.

Ve druhé polovině 20. století, byly provedeny i kritické revize této míry. Někteří odborníci upozorňovali na biologické limity rámku jeméně na plochu plástů, která byla relativně malá, což mohlo ovlivňovat tepelnou regulaci včelstva a jeho produktivitu. Přesto však rámková míra 39 x 24 cm přetrvala a adaptovala se na nové výzvy moderního včelaření.

Současnost a budoucnost Adamcovy míry

Dnes, více než století po svém vzniku, zůstává Adamcova míra významnou součástí českého včelaření. I když existují různé novinky a inovace, jako jsou různé materiály a technologie výroby úlů, Adamcova míra se stala českým Langstrothem – s délkou 39 cm, kde výška rámku se může lišit a přizpůsobit různorodým potřebám včelařů. Využívá se zvláště s moderními neuteplenými, tenkostěnnými celodřevěnými úly. Tyto úly se těší oblibě pro svou jednoduchou konstrukci, která umožňuje snadnou manipulaci a dostatečný přístup ke včelímu plodu.

Adamcova míra tak nevykročila jen s historií, ale díky flexibilitě a adaptaci kráčí i s moderními trendy včelařského světa. Při pohledu do budoucna je jasné, že včelaři budou i nadále přepisovat její příběh, vnášet nové myšlenky a nacházet způsoby, jak tuto tradiční míru ještě lépe integrovat do udržitelných a produktivních včelařských praktik.